Ztrátová funkce

Zvláště u evolučních typů umělé inteligence se pracuje s tzv. ztrátovou (někdy také fitness) funkcí. Je to vnitřní funkce umělé inteligence, která porovnává aktuálně vytvořený výstup vůči nějaké požadované hodnotě a snaží se dosáhnout co nejmenší odchylky.

Je to něco jako když v řeznictví chceme 20 deka salámu a ta paní naproti se toho snaží dosáhnout. Téměř s jistotou uslyšíme vždy něco jako "Dvacet dva, můžu to tak nechat?"

Stejně tak si svůj výstup kontroluje umělá inteligence. Ona nerozumí přesnému významu slova. Podle daného vzoru se naučila, jak má vypadat kočka, jaká je ideální stavba věty a podobně. Pro ni je vše jen kombinace nul a jedniček. Skládá tyto jedničky a nuly na váhu jako kolečka salámu a kontroluje, jak blízko je vytvořený výsledek požadované hodnotě. Pokud se odchylka vleze do povolené oblasti, je výsledek prohlášen za správný. Ať je to 18 nebo 21 deka, pořád je to pro ten algoritmus "stejně" správné. 

Tato povolená odchylka a způsob, jak se k ní dostat, je dána programátorem. A jsme opět u člověka - model umělé inteligence umí být jen tak dobrý, jako ten, kdo jej stvořil. Budou tam jeho nedostatky, jeho pohled na svět a jeho zkušenosti, jak danou úlohu vyřešit co nejlépe. Ale stejně jako se nepeče chleba podle jednoho jediného receptu, tak i přístupy k tvorbě modelů AI bývají hodně odlišné. Byť něco jako mouka a voda, tedy databáze a algoritmus se bude používat téměř vždy.

Vytvořit opravdu kvalitní ztrátovou funkci je skutečná věda. A úplně nakonec musí někdo stejně říct, že absolutní pravda neexistuje a cokoliv v rozmezí 18 - 22 deka je v pořádku.

Právě proto nám stejný model AI umí odpovědět na stejnou otázku pokaždé lehce jinak. I když bude postupovat podle stejného algoritmu (myšlenkového postupu), vezme ale nějakou informaci (kolečko salámu) dříve nebo později a místo původních 21 deka má najednou 19. Je to v normě? Ano. Pouštím jako správné řešení.

Možná je pro běžného uživatele velice těžká představa, že AI nebo obecně software není vůbec dokonalý. Ale pracuje jen s podobou slov ve formě kombinace 1 a 0, používají nepřesné výpočetní postupy a že velice „nelidsky" vše hodnotí podle matematických zákonitostí, vzorců a člověkem daných kritérií. Jinak to prostě neumí. Je to jen počítačový program.

A to, že jsou programově „nuceny" dosáhnout co možná nejlepšího výsledku může někdy (nebo mnohdy?) vést k tomu, že se chovají například jako lidský podvodník. Ten chce dosáhnout také co nejlepšího možného výsledku a jde i za hranice dané slušným chováním nebo zákonem. Stejně tak i algoritmus AI se umí chovat velice "nelidsky." Obětuje cokoliv, aby jeho ztrátová funkce dosáhla co nejlepšího možného výsledku.