Embedded Files
Blog
Nejde o to, zda je ta či ona technologie je dobrá nebo zlá. Ale o to, jak s ní člověk naloží. Již dávno je zcela běžné (zne)užívání umělé inteligence ke tvorbě klamného obsahu, automatických botů, co ovládají profily na sociálních sítích a mnoho jiného. Dělá tady to vše AI sama, nebo ji k tomu naprogramoval a používá člověk?
Pozadí vzniku Nobelovy ceny (míru):
„Moje továrny mohou ukončit válku dříve, než k ní vůbec dojde, protože den, kdy dvě armády budou schopné zničit jedna druhou během vteřiny, bude dnem, kdy všechny civilizované národy ustoupí a rozpustí své armády.“
V roce 1867 Alfred Nobel vynalezl dynamit, bezpečnější a výkonnější formu výbušniny než nitroglycerin, který byl obtížně manipulovatelný a často explodoval nekontrolovaně. Dynamit se rychle stal žádaným v průmyslu (například při stavbě železnic a tunelů), ale také ve vojenství. Tato skutečnost přispěla k tomu, že Nobel výrazně zbohatl, ale zároveň získal reputaci jako obchodník se smrtí.
Roku 1888, po smrti Nobelova bratra Ludviga, omylem vyšly nekrology s názvem „Smrt obchodníka se smrtí“. Jedna francouzská novinová zpráva popsala Alfreda Nobela jako muže, který zbohatl tím, že umožnil více lidem umírat rychleji než kdy dříve. Tato událost byla pro Nobela šokem a vedla ho k tomu, aby přehodnotil svůj odkaz. Uvědomil si, že po jeho smrti by si ho svět mohl pamatovat především jako člověka, jehož vynález způsobil smrt mnoha lidí.
V roce 1895 Nobel sepsal závěť, v níž odkázal většinu svého jmění k vytvoření fondu, jehož výnosy by byly každoročně udělovány jako ceny v pěti oblastech: fyzika, chemie, fyziologie nebo medicína, literatura a mír. Nobel v závěti napsal, že cena za mír má být udělována osobě, která vykonala největší nebo nejlepší práci na podpoře bratrství mezi národy, zrušení nebo omezení armád a pořádání nebo podpoře mírových kongresů.
Poznámka:
O pravdivosti tohoto příběhu se vedou spory. Je ale rozhodně čtivý ... :o) Fakt, že Nobelova cena vznikla, je však vcelku nepopiratelný.
Hlavním úskalím umělé inteligence tak zůstává spíše fakt, že ji mají k dispozici i lidé, kteří neumí ovládat ani sami sebe a nebo chtějí ovládat jiné.
Dobrý sluha, špatný pán.
Umělá inteligence umí být velice dobrým sluhou. Dobrým do takové míry, jak dobrý je jeho pán. Není totiž nic jiného, než jeho výtvorem. Samotný člověk je však ve svém jednání často nedokonalý. Vždyť se neumíme ani domluvit na tom, zda levice nebo pravice, zda Sparta nebo Slavie, jednu dobu byla Země plochá, pak kulatá a nyní o tom opět pochybujeme.
Tento sluha byl navíc vytvořen pomocí nedokonalých prostředků - každý programovací jazyk má své klady, zápory a vlastnosti, které samotný software omezují. Stejně jako (matematické) modely, které se snaží pouze napodobit funkci neuronové sítě nebo genetického algoritmu. Výstupy AI nejsou výstupem nějaké inteligence, ale jsou to výstupy naprogramovaného matematického modelu, který pracuje se statistikou a pravděpodobností.
A pak jsou zde samotné chyby v programu nebo „nepravdy“ vstupních datech. O tom, co to může způsobit byl natočen i český seriál Návštěvníci (1983). Umělá inteligence může a bude obsahovat stejné chyby, jako v tomto sci-fi pro děti a mládež a to bez ironie.
Umělá inteligence není vševědoucí nebo korektní.
Chová se pouze tak, jak byla naprogramována a jaká vstupní data jsme jí dali k dispozici.
Kdyby programátorem ChatGPT byli například výhradně lidi z Ostravy, tak na dotaz, kdo je nejlepší fotbalový klub na světě, by existovala pouze jedna správná odpověď: "Baník, py.o!"
Ale vážně, promiň, Ostravo. AI není korektní, není správná, je pouze produktem. Pozor na to. Pro všechny aspekty lidského života existuje tzv. Pátá dohoda: "Buďte skeptičtí, ale naslouchejte" ... kterou bych pozměnil na "Naslouchejte, ale buďte skeptičtí".
Jinou dobře srozumitelnou formou zde.
Page updated
Google Sites
Report abuse